Němčice.cz

Obec Němčice okr. Blansko

OS Zelená louka s informacemi o VE

Tady může být váš odkaz

Větrné elektrárny s otazníkem

aktualizováno 21. března 2009

Oznámení o záměru výstavby na obecních pozemcích (link)

Zastupitelstvo obec Němčice schválilo svým usnesením č.3/2009, ze dne 10.3.2009, záměr výstavby soustavy větrných elektráren na pozemcích obce. Jedná se o pozemky v extravilánu obce Němčice, parcelních čísel 1094 a 943 v katastrálním území obce Němčice.

Pohledem do katastrální mapy na parcely 1094 a 943 se dá zjistit, že jde o prostor za vesnicí vpravo od silnice směrem na Sloup.

Tak se bude točit?

Po několika měsících klidu to zase vypadá, že se něco děje. Klid byl zřejmě jen zdánlivý.

Občané sousedního Ždáru nesouhlasí s výstavbou větrníku a podali v lednu na obecní úřad Němčice petici. Zastupitelé obce však zřejmě úporně trvají na svém názoru nechat firmu Arnnex postavit větrnou elektrárnu.

Firma ARNNEX.CZ s.r.o., IČO: 27460983 má základní kapitál pouhých 210 tisíc korun.
V obchodním rejstříku zatím není výsledek jejich hospodaření za rok 2008, ale jsou tam výsledky hospodaření za roky předchozí. Tak se na ně spolu teď podíváme.

Tabulka je sestavena z těchto dokumentů: Výkaz zisku a ztrát , Rozvaha a Příloha
Zdrojem informací je Obchodní rejstřík Ministerstva spravedlnosti a pokud chcete, jsou tam i výsledky za léta předchozí

Tenhle Arnnex si podle všeho nevydělal v roce 2007 ani na nákup skútru, daň nula a bude stavět větrnou elektrárnu a za 20 let ji kompletně odstraní. To myslíte vážně?

Buď tato čísla v tabulce jsou nějaký šílený omyl, nebo je naprostý omyl celý humbuk kolem větrné elektrárny v Němčicích, protože nemůžu uvěřit tomu, že by někdo z vedení obce ztrácel víc jak hodinu času jednáním s takovou firmou o tak zásadní stavbě. A pokud to zastupitelstvo myslí skutečně vážně, pak je dobré se zeptat PROČ. Neví? Nebo ví, ale je jim to jedno? Nebo je to jinak a do Obchodního rejstříku dal Arnnex špatné údaje?

Třeba se teď najde mezi zastupiteli někdo, kdo si nechá výsledky hospodaření firmy Arnnex vysvětlit od někoho, kdo tomu rozumí.

A k tomuto textu z jiného webu není asi co dodat (zdroj):
Příspěvek do rozpočtu připomíná úplatek
Tzv. příspěvek do obecního rozpočtu není vůbec nijak charakterizován (např. jako kompenzace zákonitého poklesu cen nemovitostí nebo snížení přínosu z turistiky) a někdy je i určeno, jak má být obcí využit. Často se bohužel stává, že obecní zastupitelstva nebo starostové (hlavně menších obcí s menším rozpočtem) se záměrem souhlasí bez velkého rozmýšlení. Někteří si vůbec neuvědomují, že vlastně kupují zajíce v pytli, nepátrají po minulosti firem, nestarají se příliš o trvalý rozvoj obce, nezajímá je ani důvod, proč tyto firmy nabízejí peníze obci a nikoli jen vlastníkům pozemků. Vidí pouze peníze navíc do rozpočtu obce. Je však vůbec možné sepsat v současné době a v současném právním a podnikatelském prostředí smlouvu s nějakou firmou na více než 20 let? Jaká je jistota, že smluvený příspěvek bude obec skutečně dostávat po celou dobu? Proč musí průkopníci těchto zařízení za své záměry obcím platit, když tvrdí, že větrná energie je tak šetrná, čistá a výhodná? Není to nakonec spíše tak, že si vlastně zaplatí nás - obyvatele, abychom v případě problémů s větrnými elektrárnami mlčeli?

A další článek
Živelné výstavbě větrníků v Česku odzvonilo. Kraje v posledním roce a půl nepovolily jedinou větrnou elektrárnu nebo větrný park. Potvrdil to předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. ,,Co se dnes staví, jsou projekty, které byly schváleny už před dvěma lety. Nálada krajů vůči větrným elektrárnám se změnila," uvedl Janeček. Na vyřízení nyní v celé zemi čeká přes sto třicet projektů. více tady

Vichr, vítr, větřík, větříček = potíže
Z německých údajů vidíme, že větrné elektrárny jsou skutečně schopny vyprodukovat ohromné množství elektřiny, které je srovnatelné se zavedenými fosilními zdroji. Tak v čem je problém? Když postavíme dost větrných farem, můžeme jimi nahradit fosilní a popř. i jaderné zdroje?
Jak už jistě tuší i absolutní techničtí laici, problém spočívá v naprosté nepředvídatelnosti větru. Na rozdíl od optimistických vizí generací minulých nejsme doposud schopni poroučet větru a dešti, což má svoje závažné technické důsledky. Celý článek je tady

Názor z Orlických hor k článku "(v Ludíkově) Nechtějí větrné elektrárny"
"Také v naší obci nabízela firma Arnnex výstavby VE. Tak jsme se podívali na internetu na hospodaření této firmy, a nestačili jsme se divit. V prvém roce činnosti zisk 22 tisíc. Ve druhém ztráta 133 tis. a v roce 2006 ztráta 168 tis. korun. Jako špatný vtip se nám zdálo, že nám tato firma nabízí ručení veškerým svým majetkem. Slušně jsme poděkovali za nabídku, s přáním ať to zkusí někde jinde."

Tento komentář se objevil u článku boskovických regionálních novin Regionpress. Snad to v Němčicích nechce také postavit Arnnex, který chtěl stavět VE v Ludíkově. Naše zastupitelstvo si určitě o firmě nabízející obci výhodnou větrnou elektrárnu prokleplo.
Mimochodem má komentář pravdu, jak se můžete sami přesvědčit v obchodním rejstříku, kde je uložena účetní závěrka za rok 2006. Viz tady

V Ludíkově větrné elektrárny nebudou
Občané Ludíkova hlasovali proti plánu postavit v okolí větrné elektrárny.
Více tady

Interpelace poslankyně Kateřiny Konečné na ministra Bursíka
Vážený pane ministře, já vám ocituji jenom velmi krátce z jednoho z uvedených dopisů, kdy se na mě občané obracejí: Stát se musí zamyslet nad tím, co je největší vývozní hodnotou, co je národní hrdostí, zda pohled na 20 metrů vysoké lípy a 30 metrů vysoký les, nebo 150 metrů vysoké točící se turbíny. To je prostě fakt. Občané České republiky na to nejsou zvyklí.
Ale to by mě možná až tak netrápilo jako to, že já nejsem schopna dneska odpovědět na otázku občanů, kdy mi říkají: Vážená paní poslankyně, výrobci a ti, kteří u nás chtějí instalovat větrnou elektrárnu, nás uplácejí desetitisíci, starosty obcí uplácejí miliony, a toto všechno, ještě navíc s posměškem tvrdí, že jde z našich peněz, protože toto vše bude následně započítáno do dotací, které oni dostanou od státu.
úplný přepis dotazu poslankyně je tady je tady

Expremiér Miloš Zeman o větrných elektrárnách říká...
Mluvil jsem s několika funkcionáři kraje Vysočina na téma zelených bláznů, kteří objíždějí starosty vysočinských obcí a pokoušejí se znešvařit krásné panoráma Vysočiny hnusnými a ekonomicky neefektivními větrnými elektrárnami. Dodal bych pouze, že můj přítel a ministr životního prostředí v mé vládě Miloš Kužvart je předseda spolku proti větrným elektrárnám, zdůrazňuji, proti větrným elektrárnám, protože je to jeden z největších nesmyslů, který může tomuto kraji, který miluji, velice uškodit.
Jiří Ovčáček, Právo

Argumenty proti VE obce Biskupice okr. Třebíč
Našel jsem leták s argumenty proti větrným elektrárnám, kde jsou zajímavé argumenty proti.
Například:
Základnou je železobetonový blok 24m x 24m x 2m, který po odstranění VE zůstane navždy cca 1m pod zemí
Dále má infrazvuk vliv na prameny podzemní vody, zejména z dlouhodobého hlediska.
Od investujících firem se už vůbec nedočkáte informací, že v případě likvidace (krachu) firmy za stavbu odpovídá vlastník pozemku, v tomto případě je likvidace na jeho bedrech s následným soudním vymáháním od investující firmy
celý dokument najdete tady

I Zelení brzdí s větrnými elektrárnami
Rozbor a doporučení Odborné sekce Strany Zelených - Krajina  k plánované výstavbě větrných turbín na území ČR ze dne 11. ledna 2008 najdete tady

Upozorňuji také na Rozhovor se šéfem ČEPSu

Blanensku se možná větrné elektrárny úplně vyhnou
Boskovicko, Blanensko * Ještě před půl rokem přibývalo záměrů na výstavbu větrných elektráren v našem regionu doslova jako hub po dešti. Netrvalo to však dlouho a většina projektů byla zastavena. Občané a místní samosprávy totiž v drtivé většině řekli investorům jasné ne. Výjimkou zůstávají jen Vanovice, ale ani tam není v tuto chvíli jasné, zda osmdesátimetrové stožáry pro obří větrníky skutečně postaví. více tady

A nejen větrníky, ale i biopaliva nejsou tak úžasná, jak se nám snaží namluvit
V polovině února zveřejnil prestižní odborný časopis Science další dvě studie, které dokázaly, že všechny druhy plodin pěstovaných na výrobu "ekologických" alternativ k současným fosilním palivům ve skutečnosti vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, než kolik samotné rostliny pohltí. Jsou tak jedním z největších „environmentálních podvodů“ – urychlují klimatickou změnu, před kterou nás podle Bursíka mají zachránit. Přeměnou přírody na pole pro pěstování biopaliv se podle časopisu Science uvolní do ovzduší 17 – 420krát víc skleníkových plynů, než kolik se jich ročně ušetří nahrazením fosilních paliv. Konkrétně: vymýcení pralesa pro pěstování sóji vytvoří uhlíkový dluh, který produkce sóji "zaplatí" redukcí uhlíku až za 319 let.
Zbytek článku najdete tady

Upozorňuji na článek v Hospodářských novinách a diskusi k němu.
Článek můžete přečíst zde, diskusi najdete pod ním.

K zamyšlení
Když se větrná elektrárna postaví, kdo bude platit za její likvidaci za 20 let až doslouží. Životnost větrné elektrárny je uváděna na 20-25 let.
Firma, která nám to teď nutí, za rok nebo dvacet let nemusí existovat. A nikdo jiný než obecní úřad pak nezbude, aby dosloužilé monstrum zlikvidoval. Za obecní peníze. Současní zastupitelé se na to asi potom nesloží, nebo že by ano?

Kolik může stát rozebrání větrné elektrárny? Její stavba stojí až 80 milionů v závislosti na typu.
Rozebrat víc jak sto tun rezavé oceli, rozbít několik set tun betonu, odvoz na skládku, úprava krajiny do původní podoby... Bude pět milionů stačit? Nebo to bude 10 milionů? Ceny neustále rostou, za 20 let budou ceny stavebních a bouracích prací ještě o kus výš než teď.

Odpovědné zastupitelstvo musí počítat i s možností, že se za několik let firma vlastnící větrník někde ztratí a obec bude muset z obecního platit likvidaci větrné elektrárny.
Počítejte se mnou: pokud by likvidace stála jen 5 milionů a za 20 let skončí životnost elektrárny, to znamená pro obec dát si bokem ročně 5.000.000 / 20 = 250 tisíc korun na zvláštní spořící účet. A kolik peněz ročně obec vlastně od provozovatele dostane, kolik slíbili? Jestli 250 tisíc čistého po zdanění ročně, pak to akorát tak nějak vyjde a přínos nebude žádný. Pokud bude likvidace stát 10 milionů, bude to znamenat dát ročně bokem 500 tisíc korun.
Zastupitelé taky mohou zariskovat a všechny peníze investovat (=projíst). Lepší silnice a chodníky a nová školka, všichni budou spokojeni, jak to hezky dopadlo a velebit současné zastupitele.
Za 20 let  pokud dojde na černý scénář a firma vlastnící elektrárnu náhle zmizí, bude před občany na veřejném shromáždění sedět úplně jiné zastupitelstvo a bude se usilovně přemýšlet, kde vzít pár milionů na likvidaci monstra, co prodat, kde si vzít pújčku, kdo tam bude chodit zadarmo na brigády s palicemi a sbíječkami.

K porovnání
V uplynulých letech obec prošla nejméně dvěmi velkolepými akcemi, které v té době vypadaly taky úžasně a dneska?
Plynofikace - o zavedení plynu do obce se dlouho bojovalo, všude se kopalo a bagrovalo, někteří vyhazovali kotle na uhlí a trumfovali se, kdo má jaký kotel na plyn. Postupně nadšení opadalo. Stát změnil svůj přístup k ceně plynu a cena plynu šla nahoru a ochota platit drahé vyúčtovaní šla dolů. Ve většině domácností se zase vrátili k uhlí a dřevu, a pokud se topí plynem, pak jen v omezené míře.
Telefonizace - v další šílené akci nechal stát přivést telekom ke každému domu telefonní linku. Zase všechno rozkopané. Kdo máte dneska doma telefon? Většina má mobil, pevnou linku jen několik z vás.

A připomenu i státní akci "topte elektřinou"
Ani toto není tak dávno, co bylo všude slyšet, že se má topit elektřinou, stát dotoval přímotopy. A lidé si je pořídili, i v Němčicích se našli takoví, co uvěřili. A o pár let později? Ceny elektřiny vylezly tak vysoko, že si doma měníme obyčejné žárovky za úsporné i na WC, aby se ušetřilo. Tak je teď elektřina drahá. A přímotopy ty už dávno majitelé vyměnili za plyn, aby teď s plynem dopadli stejně. Takže hurá do lesa na dřevo a topit dřevem!

Prostě: stát mění svoji politiku, zvlášť pokud něco někde dotuje. Za pár let se vymění strany u moci, stát bude potřebovat peníze na něco jiného (na olympiádu, na dálnice, na důchody ...) nebo se zjistí, že něco je skutečně ekonomický a technický nesmysl, a dotace zmizí. Zmizely dotace elektřiny, plynu a zmizí i dotace větrné energie. A s tím zmizí i firmy, které teď objíždí vesnice se strašně výhodnou nabídkou.

Přečtěte si jak už v nedalekých Tasovicích litují, že podepsali: Chtěli větrníky, teď toho litují

P.S. Zaznamenal jsem, že v Ludíkově se našlo několik lidí, kteří vidí ve větrných elektrárnách podobné problémy a rizika. Snad se podaří odvrátit šílený úmysl jak v Němčicích tak v Ludíkově.

Starší příspěvky

Obecní úřad rozdal na podzim 2007 dotazníky s otázkami, jestli chceme nebo nechceme větrné elektrárny.

Na druhé straně dotazníku pak starosta zmiňuje jen samá pozitiva.
Stačí jen říct ANO a nic za to nedáme, budeme ekologičtí a navíc nám potečou do obecního rozpočtu peníze. Peníze na to dá stát a EU.
Bez práce koláče! Tak to zde ještě nebylo i pohádky končí v těchto případech špatně. Má nás obecní úřad i investor větrných elektráren za blbce, co si neumí zjistit informace? Asi ano.

Pořád věřím, že většině obyvatel se nezatemnila mysl z propagačních článků obecního úřadu. Větrné elektrárny mají tak jako všechno svoje plusy, ale také mínusy. Nic není jen plus. O těch negativních stránkách jsem se ale od obce vůbec nedozvěděl.

Tak za co obec vlastně dostane peníze a kde se vezmou?
Ti, co jezdí třeba do Vídně, ví, jak vypadá krajina posetá vysokými stožáry s vrtulemi. Nakonec stojí i u nedalekého Protivanova. Dá se tedy říct, že peníze jsou úplatkem za to, že nám nebude vadit likvidace současného rázu přírody v okolí. Pro někoho to nic neznamená. Pak se můžeme zeptat, proč k nám jezdí tolik Holanďanů a dalších turistů? Proč zde mají chalupy lidé z měst? Že by přece jen kvůli přírodě?
Co ceny nemovitostí? Bude o ně větší zájem a tím vyšší ceny i s vrtulemi za humny?

A kde se ty peníze berou?
Peníze se berou z kapes lidí, ikdyž se šalamounsky píše, že peníze na to dává i EU a stát. Kdepak, úředníci v Česku a EU jen vyberou od nás všech daně, aby pak jich část poslali na účty majitelů větrných elektráren ve formě dotací na výkupní ceny elektrické energie větrnými elekrárnami vyrobené.
Energie vyrobená z větrných elektráren prostě není konkurenceschopná a je to jen výhodný zdroj příjmů pro několik firem, které se tím zabývají. A my jim to platíme.
Perfektně vymyšlené.

Na stavbu jedné 2MW větrné elektrárny je potřeba cca 990 tun betonu (základ 15m x 15m x 2m) , 270 tun oceli, 37 tun rotor (epoxidové pryskyřice ...) a ostatní materiál. zdroj

15x15x2 metry díra to je nejméně 450 kubíků zeminy, co se musí odvést pryč. A 450 kubíků betonu, co se musí dovést zase tam. Domýchávač má objem 5 kubíků betonu, to je 90 jízd náklaďáku s betonem tam a 90 zpět. Všechny jízdy náklaďáků se zeminou, betonem, ocelí apod. budou doufám kolem domů těch, co jsou pro. Není nad osobní příspěvek pro "naše dobro".

Využitelnost větrné elektrárny je v České republice 10-20%. V roce 2004 to bylo 12%, v roce 2005 to bylo 14,8%. Zdroj zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu a další zpráva MPO. Na webu ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz najdete další informace.
Využitelnost v Německu 16,4-18,4%, zdroj

Zdravotní rizika, část z článku Prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc.
...Investoři výstavby větrných elektráren a bohužel ani orgány státní správy nehovoří o tom, že je prokázán negativní vliv velkých větrných elektráren (dále VVE) na zdraví lidí, kteří se dlouhodoběji vyskytují v jejich blízkosti. Dokládají to odborné studie z celého světa, hlavně z USA, Anglie a Austrálie. Jediné, co dle mého názoru může jen částečně omlouvat místní odborníky s "kulatými razítky", je pouze to, že je tato problematika velmi mladá a první zprávy o těchto negativních vlivech se v odborné literatuře objevují až kolem roku 1990, komplexnější sdělení pak až po roce 2000...

Jako minimální, zdůrazňuji minimální bezpečná vzdálenost, je považována 1,5 míle - tj. 2,3 km od obydlí. V členitém terénu, což místní Krušné hory jistě jsou, je pak minimální bezpečná vzdálenost prodloužena na 2 míle - tj. 3 km.

Další článek zabývající se zdravotními aspekty větrných elektráren. zdroj
...Přibývající stížnosti obyvatel žijících v blízkosti VE iniciovaly řadu studií o jejich vlivu na lidské zdraví. Zjistilo se tak, že trvalý nízkofrekvenční hluk může podle dostupných informací zejména u lidí ve věku 50-70 let a žen vyvolávat stres, který se projevuje poruchami spánku, bolestmi hlavy, únavou, závratěmi, náladovostí a agresivitou. Mimoto byly pozorovány poruchy kortizolového denního cyklu, které souvisejí s hormonální regulací spánku, a ztráta pozornosti při učení (u dětí). Citlivost na nízkofrekvenční hluk je přitom velmi individuální; asi 1 % populace (zejména osoby trpící migrénami) je velmi vnímavé. Kromě hučení mohou tito lidé cítit celým tělem také tlakové rázy nebo vibrace budov a drnčení oken nebo nábytku. Vnímavost vůči nízkofrekvenčnímu hluku je proto obecně větší uvnitř budov než venku. Postiženým také vadí blikající rudá světla a stroboskopický efekt otáčejících se lopatek (tzv. "diskotékový efekt").

Finance:
Výkupní cena elektřiny z větrné elektrárny je 2460 Kč za 1 MWh
Takže při 10% využitelnosti železobetonového monstra o výkonu 2MW to představuje za rok dodávku do sítě:
2MW x 8760 x 10% = 1752 MWh. Při výkupní ceně 2460 Kč za 1 MWh je to roční tržba 4,3 mil korun.

Na každou megawathodinu vyrobenou větrnou elektrárnou přispějeme z našich kapes (myšleno všichni obyvatelé ČR) částkou 2020 korun. zdroj
Neboli za rok nás stojí provoz takové elektrárny 2020 x 1752MWh = 3.539.040 korun. Ano tři a půl milionu korun z našich peněz. Stručně řečeno - všichni společně zaplatíme provozovateli nejdřív 3,5 mil. korun, a za to dostane obec Němčice zpět pár set tisíc zpátky. Kolik přesně, teď nevím, ale těžko to bude 3,5 milionu ročně. Jo, to se určitě vyplatí!

A jak vypadá 2MW větrná elektrárna?
Asi 100m vysoký ocelový stožár (asi 3x vyšší jak stromy v lese), průměr rotoru kolem 90 m.

Návratnost elektráren je do 10 let. Náklady na menší elektrárnu jsou kolem 30 mil. Kč, na 100 metrů vysokou elektrárnu jsou přibližně 80 mil. Kč. Garance výkupní ceny státem je na 15 let, výkupní cena v současné době je 2,46 Kč/kWh. Ceny elektrické energie v EU jsou vyšší a je proto předpoklad vzrůstu výkupních cen. Životnost větrné elektrárny je do první větší opravy 15–20 let. zdroj

Moje hlavní proti:

• Když se větrná elektrárna postaví, kdo pak bude platit za její likvidaci za x let? Firma, která nám to teď nutí, za rok nebo dvacet let nemusí existovat. A asi nikdo jiný než obecní úřad pak nezbude, aby dosloužilé monstrum zlikvidoval. Rozebral víc jak sto tun oceli, několik set tun betonu rozebrat a odvést na skládku a upravit krajinu do původního stavu. Kolik likvidace stojí? Složí investor na účet obecního úřadu peníze pro případnou likvidaci jeho majetku na území obce?
  Kdyby likvidace stála 5 milionů, a méně za demontáž oceli a zlikvidování 900 tun betonu to fakt nebude, no to by musela obec z výdělku dávat 250 tisíc ročně bokem na účet, aby měla peníze na likvidaci větrníku za 20 let v případě, že větrníková firma zmizí v neznámu. Pokud firma nezmizí a o likvidaci se postará za svoje peníze, bude mít obec našetřeno třeba na novou školku. Ale projíst teď utržené peníze a za 20 let ať si jiné zastupitelstvo láme hlavu, kde vzít miliony na odstranění rezavé vyloužilé obludy, to je nezodpovědné.
• Malé obce v našem regionu leží zatím v nádherné přírodě. Jen si to neuvědomujeme, protože v tom žijeme každý den.
  Vysoké stožáry a obrovské vrtule přece do takové krajiny nepatří.
• Větrné elektrány nepovolí v chráněné krajině, jako je CHKO Moravský kras. Jo ale o pár set metrů dál už to asi nevadí.
• Nelíbí se mi, jak moc jasno mají v této věci na obecním úřadě. Jejich vzkazy občanům jsou reklamou na větrné elektrárny. Proč?
  Proč se nezmínili o negativech, která výstavba a provoz větrných elektráren přinese?
  Ptají se na názor občanů, ale vlastně nám podsunují už dopředu odpověď ANO.
• Na co obec použije takto vydělané peníze? Prý poslouží k dalšímu rozvoji. Ale jakému? Vysadíme se parčík, abychom to měli hezčí a že se v dáli točí vrtule nám nevadí?
• Uvědomuje si vedení obce to, jaký pomník by po nich zůstal? Železobetonový les s několikametrovými vrtulemi - nádherná vyhlídka.
• Chtělo by to vychladnout a vrátit se k nabíce postavit větrné elektrárny za několik let. Nic nám neuteče. Pokud jsou podmínky v okolí obce skutečně tak příznivé, tak se takových nabídek objeví ještě mnoho.
  Navíc se technologie neustále vylepšuje, takže by se případně vyrobilo víc energie nebo by stačily menší stožáry. Nebo se konečně zjistí, že je hloupost dávat peníze na tento zdroj příjmů některých lidí krytou líbivými frázemi o ekologii.
• Kam půjdou peníze, které tak dychtivě obec slovy starosty Sádeckého z provozu větrné elektrárny potřebuje?

Abych doplnil až podivné nadšení představitelů naší obce o pohled z druhé strany přidávám několik vět z jiných stránek z internetu:

Příklad 1.

... V Holandsku, Rakousku i Německu stoupá odpor proti větrným elektrárnám (VTE), investoři přemísťují svá starší zařízení na východ. V Dánsku, Německu a Velké Británii se po protestech občanů nová zařízení VTE instalují výhradně v neobydlených oblastech, na ostrovech či mělčinách Severního moře. Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé, žijící do vzdálenosti zhruba jedné míle (1,524 km) od VTE, velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, závratěmi, bušením srdce, hučením v uších, podrážděností, sníženou schopností koncentrace, stresem a depresemi způsobenými rušivými účinky optických efektů a zejména pak větrnou elektrárnou produkovaným infrazvukem na lidské tělo.

Vlivem výstavby velkých větrných elektráren, viditelných až do vzdálenosti několika desítek kilometrů, dochází k narušení estetického obrazu krajiny, vizuální kontaminaci prostředí a degradaci harmonického měřítka osídlení ve vztahu k přírodnímu prostředí. Při větším počtu VTE je nutno za negativní rovněž považovat stavební uniformitu jednotlivých staveb, umocněnou opakováním stejných unifikovaných prvků...

více tady

Příklad 2.

...V Rešici na Znojemsku dokonce místní pobouřil promyšlený anketní lístek. Zastupitelstvo na něm výstavbu větrníků podporuje a uvádí kromě přílivu peněz do obecní pokladny i takové důvody jako je i nebezpečí, že některé okolní obce na výstavbu kývnou, takže v okolí obce stát elektrárny stejně budou, ale peníze z ní budou mít "sousedé". Proto je prý nutné využít této příležitosti, která se již nemusí opakovat!...

více tady

Příklad 3.

Chcete sledovat ČT1 nebo ČT2 a bydlíte poblíž větrných elektráren v Pavlově na Jihlavsku? Máte smůlu. Na obrazovce bude jen zrnění. Takové problémy s příjmem televizního signálu mají obyvatelé Sedlejova, Hodic nebo Panenské Rozsíčky v katastru Pavlova. Na jeho území stojí stometrové stožáry s větrníky vyrábějícími elektřinu. Problém s výpadky signálu trvá od podzimu, kdy firma KV Venti zahájila jejich provoz.
"Než postavili vrtule, byl signál v pořádku, všechny čtyři programy jsme chytali bez problémů. Teď se signál ztrácí. Nedá se na to dívat," postěžoval si Šípu obyvatel Hodic Miroslav Tesař. Ten podal s některými dalšími lidmi z obce stížnost Českému telekomunikačnímu úřadu.
"Na území obcí jsme vloni v říjnu provedli šetření pro určení zdroje rušení signálu. Zjistili jsme velmi obtěžující degradaci kvality televizního signálu ČT1 a ČT2 v důsledku otáčejících se listů vrtulí větrných elektráren," potvrdila mluvčí ČTÚ Dana Marklíková.
Podle zástupců KV Venti, která větrníky vlastní, už firma začala problémy řešit. "Řekli, že se to pokusí vyřešit nějakou úpravou antény. Zatím to ale lepší není," dodal Tesař.

více tady

Příklad 4.

...Podle vědců ochrání netopýry před větrnými elektrárnami radar 14.3.2007 16:49, Londýn - Radary by mohly podle dvou skotských vědců ochránit netopýry před nebezpečím plynoucím z rostoucího počtu větrných elektráren. Netopýři jsou totiž podle některých studií lopatkami turbín ohroženi více než ptáci a podle BBC mezi některými znalci panuje názor, že by se některé druhy mohly dostat na seznam ohrožených živočichů...

Další odkazy:
http://www.babakov.cz/vetrniky/
http://www.babakov.cz/vetrniky/index_c04.htm
ale najděte si další články o větrných elektrárnách na internetu a přemýšlejte nad nimi sami.

stránku připravil Robert Schlesinger

Jinak o obci Němčice okr. Blansko si můžete přečíst na jiném mém webu tady
A neoficiální stráky obce jsou tady.

email je robert zavináč nemcice.cz